Evropské požáry v roce 2026 už spálily více než půl milionu hektarů země a zároveň probouzejí nebezpečnou minulost, která byla desítky let pohřbená pod povrchem. Plameny a extrémní teplo odkrývají nevybuchlou munici z prvních i druhých světových válek, a tím z ní činí akutní hrozbu pro hasiče i civilisty. Od francouzského Le Porge u Bordeaux, kde požár odkryl přibližně 400 kusů munice, přes belgickou provincii Lutich, kde došlo k detonacím přímo během hasebních prací, až po nizozemské Limbursko, odkud musely vyrazit speciální týmy pro likvidaci bomb – letní sezóna se mění v soutěž s časem. Spalující se povrchová vegetace a ornice odhalují granáty a miny, které dříve ležely tak hluboko, že je běžná činnost nenarušila; nyní však stačí jen teplo, náraz nebo manipulace, a historická zátěž se promění v smrtelné nebezpečí.
Munice v zemi není jen kuriozita z válečných dějin, ale každoroční realita široké části Evropy. Belgické služby pro likvidaci výbušnin zvládnou ročně přes 3 000 výjezdů a odvezou 200 až 250 tun staré munice, zatímco farmáři v okolí Ypres nálezy při orbě přezdívají „železná sklizeň“. Výzkumnice Sarah Njeri ze SOAS University of London označuje dosavadní nečinnost podpovrchové munice za „klimatické štěstí“ Evropy – stabilní počasí výbušiny udržovalo v klidu. Klimatická změna tuto rovnováhu narušuje: horká a suchá léta zvyšují požární riziko, a munice, která ležela bez pohybu téměř celé století, se znovu stává hrozbou. Ani Velká Británie není výjimkou – rašeliniště North York Moors sloužila za druhé světové války jako cvičiště pro tanky a dnes jsou náchylnější k hoření, přičemž lesní požár byl letos zaznamenán i v okruhu pěti kilometrů od Londýna.
Pro pojistný trh přitom přináší tato kombinace klimatických rizik a válečného dědictví zcela novou kategorii pojistných událostí, na kterou nebyly standardní majetkové krytí stavěné před érou intenzivních evropských požárů připraveny. Klíčová otázka zní: kdo nese náklady na průzkum, zajištění, vyzvednutí a bezpečnou likvidaci munice odkryté požárem na pojištěném pozemku, a jsou tyto výdaje součástí běžného pojištění? Britský odvolací soud svým rozhodnutím o bombě Luftwaffe z roku 1942 poblíž University of Exeter poskytl dosud nejkonkrétnější návod – téměř 80 let starý válečný akt může být považován za současnou relevantní příčinu škody, a tím i pro aplikaci válečné výluky. I když Česko působí jako vzdálené téma, vlastní historii munice v půdě má i ono; lesní požáry ve středních Čechách a na Moravě ukazují, že ani domácí prostředí není imunní, a pojišťovny bez jednoznačných odpovědí mohou být při rozsáhlejším požáru v zóně výskytu staré munice zaskočeny nároky, u nichž budou muset řešit historickou i současnou odpovědnost.
About the Author
