První srpnový týden přináší do Česka doslova lavinu klíčových makroekonomických dat. Hlavní pozornost se upírá na středeční předběžný odhad červencové inflace, která by se měla po překvapivém červnovém poklesu mírně zvýšit na 1,6 %. Důvodem jsou zejména dražší pohonné hmoty v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě, zatímco potravinová deflace cenové tlaky naopak tlumí. Vedle inflace budou trhy sledovat i čísla z maloobchodu, průmyslu, stavebnictví, podnikatelskou náladu (PMI) nebo plnění státního rozpočtu.
Z pohledu České národní banky je zásadní, že domácí cenové tlaky zůstávají i nadále silné, zejména ve službách a v souvislosti s napjatým trhem nemovitostí. Analytici očekávají, že na čtvrtečním měnově-politickém zasedání bankovní rada ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Pro vyčkávací přístup hovoří jak příchozí data, tak nedávné komentáře centrálních bankéřů. Nová prognóza by měla přinést revizi letošního růstu inflace směrem dolů, ale pro příští rok se počítá s jejím posunem k hranici tří procent.
Pro finanční trhy bude klíčová i doprovodná komunikace guvernéra Aleše Michla, která by měla zůstat spíše jestřábí, ale bez konkrétního závazku k dalšímu růstu sazeb. Další vývoj bude záviset na nově příchozích datech, zejména inflaci a mzdách, a také na geopolitické situaci. Důležitou roli sehrává i politika hlavních centrálních bank – pokud ECB nebo Fed v září zvýší sazby, tlak na přísnější měnovou politiku zesílí i v Česku. Trhy v tuto chvíli počítají minimálně s jedním zvýšením sazeb ČNB do konce roku.
About the Author
