Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 7 Tdo 962/2024 rozšířil výklad trestného činu pojistného podvodu tak, že klamavý projev směřovaný i k třetí osobě – například k lékaři zpracovávajícímu lékařskou zprávu – naplňuje zákonný znak „uvede“. Tím se podvod už neomezuje jen na přímou komunikaci s pojišťovnou, ale zahrnuje jakýkoli krok v likvidačním řetězci, který vede ke vzniku nepravdivých podkladů pro vyplacení pojistného plnění.
V konkrétním případu pojištěný po úrazu z trampolíny předstíral úplnou nepohyblivost levé horní končetiny, což lékaři potvrdili na základě subjektivních výpovědí. Na základě těchto falešných lékařských zpráv získal od čtyř pojišťoven pojistné plnění ve výši 2 265 000 Kč. Nižší soudy uznaly jednání pojištěného za podvod, avšak pojištěný argumentoval, že zprávy předal pojišťovně jen pojišťovna a ne on osobně. Nejvyšší soud odmítl tuto obranu a zdůraznil, že podvod lze spáchat i vůči osobě, která zprávu zpracovává, pokud je pojištěnému zná její účel.
Rozšířený výklad „uvede“ má praktické důsledky – pojišťovny mohou nyní častěji uplatňovat nároky na náhradu škody jak v trestním, tak v civilním řízení, a posilují své důkazní postavení při vymáhání majetkových nároků. Tento přístup byl potvrzen i následným usnesením z prosince 2025 (sp. zn. 3 Tdo 653/2025), čímž se rozhodnutí stává klíčovým vodítkem pro pojišťovací praxi a ochranu pojistného systému před sofistikovanými podvody.
About the Author
