Státní rozpočet České republiky za prvních sedm měsíců roku 2026 vykázal schodek 176,6 miliardy korun, což je o 8,5 miliardy více než ve stejném období loňského roku. Po očištění o prostředky z Evropské unie deficit dosahuje přibližně 212 miliard korun. Příjmy i výdaje rostly shodným tempem 5,4 %, přičemž pozitivním signálem je nárůst výběru pojistného o 6,3 %, který odráží silný pracovní trh a rostoucí mzdy. Naopak příjmy brzdí absence daně z mimořádných zisků, která meziročně představuje výpadek 17,5 miliardy korun.
Výdajová strana rozpočtu je tažena především běžnými výdaji, které vzrostly o 4,2 %. Patří sem vyšší financování sociálních věcí, politiky zaměstnanosti, navýšení platby za státní pojištěnce a rostoucí obranné výdaje. Platy státních zaměstnanců, vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů byly v červenci meziročně vyšší o 9,2 %. Kapitálové výdaje dosáhly přibližně 126 miliard korun, což odpovídá pomalejší realizaci investic v první polovině roku. Celkově se rozpočet vyvíjí v souladu s plánovaným schodkem 310 miliard korun, který by měl v poměru k HDP vzrůst z 2,1 % na 2,7 %.
Mnohem vážnější problém však čeká Českou republiku v roce 2027. Podle odhadů může schodek státního rozpočtu dosáhnout až 360 miliard korun, což by znamenalo překročení maastrichtských 3 % HDP. Vláda si změkčením rozpočtových pravidel otevřela prostor k vyššímu zadlužení až do volebního roku 2029. Navíc panují pochybnosti, zda bude vyšší dluh skutečně sloužit k financování investic – úniková doložka umožňuje peníze využít na jakýkoli výdaj. Už letos schodek nekryje pouze investice, ale i 50 miliard korun na běžné výdaje, jako jsou důchody a platy. Bez zvyšování daní nebo snižování výdajů se české veřejné finance vydávají na nebezpečnou cestu rostoucích nákladů na obsluhu dluhu.
About the Author
