Státní rozpočet hospodařil za první tři čtvrtletí letošního roku se schodkem 194,5 miliardy korun, což znamená meziroční zhoršení o zhruba 41 miliard. Po očištění o příliv prostředků z Evropské unie dosáhl deficit přibližně 211 miliard korun. Za nepříznivým vývojem stojí zejména skutečnost, že výdaje rostly tempem 4,8 %, zatímco příjmy se zvyšovaly pouze o 2,7 % – a právě tato rozevírající se nůžky začínají deficity veřejných financí citelně prodražovat.
Příjmovou stránku rozpočtu naštěstí podporuje růst české ekonomiky, nízká nezaměstnanost a solidní růst mezd. Výběr pojistného vzrostl meziročně o 6,5 % a inkaso daně z příjmů zaměstnanců o 7 %, což potvrzuje dobrou kondici trhu práce. Samotný hospodářský růst však nedokáže vykompenzovat rychle rostoucí výdaje – téměř třetina jejich meziročního nárůstu připadá na sociální dávky, zejména vyšší důchody. Stále větší zátěží se stává také obsluha státního dluhu, která vzrostla o více než 9 % na 74 miliard korun a za celý rok pravděpodobně překoná hranici 110 miliard. Kapitálové výdaje pak rostou tempem 15,6 %, především díky investicím do dopravní infrastruktury a obrany.
Za celý letošní rok se očekává schodek státního rozpočtu kolem 310 miliard korun, tedy v souladu se schváleným plánem, avšak bez větší rezervy na nečekané výdaje či slabší výběr daní. Znepokojivým signálem je však vládní návrh na příští rok, který počítá s deficitem 386 miliard korun a nárůstem schodku veřejných financí z 2,7 % na 3,5 % HDP. V období solidního ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti jde o těžko obhajitelný krok – vláda tak promeškává ideální příležitost ke konsolidaci veřejných financí s dostatečným předstihem před dalšími volbami.
About the Author
