Česká právní úprava spotřebitelských úvěrů prochází zásadní změnou, která přehazuje hrací pole mezi bankami a klienty. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona, která zavádí převratnou vyvratitelnou právní domněnku: pokud klient svůj úvěr řádně splatil, automaticky se předpokládá, že byl při jeho poskytnutí úvěruschopný. U hypotečních úvěrů stačí k tomuto předpokladu řádné a včasné splácení po dobu alespoň 18 měsíců. V praxi to znamená konec éry, kdy mohli klienti po bezproblémovém splacení půjčky žádat zpět zaplacené úroky jen kvůli formálním nedostatkům v posouzení.
Dosud patřila česká legislativa k nejpřísnějším v Evropě – pokud poskytovatel neposoudil úvěruschopnost klienta podle pravidel, smlouva mohla být absolutně neplatná a spotřebitel dostal zpět nejen jistinu, ale i veškeré úroky a poplatky. Tento mechanismus se ale podle Filipa Hanzlíka z České bankovní asociace začal zneužívat ze strany klientů, kteří své závazky bez problémů splnili. Novela reaguje i na judikaturu Nejvyššího soudu a posouvá důraz od čistě formální kontroly postupu banky ke skutečné schopnosti klienta dluh hradit. Chráněný má být především ten, kdo úvěr dostal, přestože jej objektivně nemohl splácet.
Změna přináší větší právní jistotu poskytovatelům, zároveň ale neponechává spotřebitele bez ochrany. Domněnku úvěruschopnosti lze v soudním řízení vyvrátit, pokud se prokáže, že klient ve skutečnosti svým příjmům nesplnil a banka řádně neposoudila jeho schopnost splácet. Podle Jany Hanušové z České leasingové a finanční asociace musí být ochrana silná tam, kde je skutečně potřeba, ale není správné, aby byly zpětně zpochybňovány smlouvy klientů, kteří roky bez problémů spláceli. Novela tak balancuje na hranici mezi ochranou před nezodpovědným půjčováním a předvídatelností pro obě strany úvěrového vztahu.
About the Author
