České stavebnictví zažívá nečekanou „rallye“, když v září opět vykázalo dvouciferný růst. Tento impozantní výkon je však tažen především masivními veřejnými investicemi, které rozhýbávají infrastrukturu. Paradoxně, zatímco celkové stavebnictví prosperuje a funguje jako klíčový motor ekonomického růstu, bytová a komerční výstavba zůstávají v útlumu a rozhodně nepatří mezi letošní tahouny. Jak dlouho může tento nesoulad trvat?
Přes dílčí zlepšení v září, kdy se rozjelo přes 3,5 tisíce bytů – což je nejlepší letošní výsledek – stále se jedná o pětinový propad oproti loňsku. Za prvních devět měsíců dokonce registrujeme téměř 8% pokles, nejvíce ovlivněný útlumem v Plzeňském kraji a zejména v Praze. S ročním souhrnem necelých 35 tisíc zahájených bytů, které zdaleka nepokrývají silnou poptávku, je jasné, že se nabídka a poptávka pohybují protichůdnými směry. Důsledkem je nevyhnutelný růst cen nemovitostí, který dopadá na kupující po celé zemi.
Budoucnost bytové výstavby bohužel nenaplňuje velké naděje. I když se počet stavebních povolení na novou výstavbu bytů poprvé za rok dostal nad tisícovku, stále se jedná o tristní číslo, které neodpovídá ani historickým průměrům, ani naléhavým potřebám země. Pro celé stavebnictví je však výhled pozitivní; s přílivem nových zakázek a za předpokladu zajištění jejich financování může odvětví slavit úspěchy i v roce následujícím. Klíčem k udržitelnému rozvoji celého sektoru tak zůstává efektivní propojení veřejných a soukromých investic s flexibilním povolováním nových projektů.
About the Author
