Extrémní vlny veder se stávají strukturálním ekonomickým šokem, který tvrdě dopadá na německé hospodářství. Podle analýzy společnosti Allianz Trade by kumulativní ztráty do roku 2030 mohly dosáhnout až 112,5 miliardy eur. Dvojité zatížení podniků spočívá v tom, že rostoucí teploty současně snižují produktivitu práce a zvyšují náklady na energie. Za každý stupeň nad 30 °C klesá výkonnost o 3 %, zatímco výdaje na chlazení rostou o 1,2 %, což vede k propadu HDP až o 3 % během příštích čtyř let.
Zatímco USA, Blízký východ nebo Asie mají s vedry dlouholeté zkušenosti a přizpůsobily jim svou infrastrukturu, Evropa zaostává. V amerických domácnostech je klimatizováno 90 % obydlí, v Evropě pouhých 19 %. Starý kontinent navíc trpí nevhodným stavebním designem – budovy jsou stavěny tak, aby teplo uchovávaly, místo aby ho odváděly. Adaptační strategie v oblasti pracovní doby, ochrany obyvatel a modernizace budov jsou teprve v počátcích, což znevýhodňuje evropské ekonomiky v globální konkurenci.
Zelená transformace a adaptace na změnu klimatu dalece přesahují rámec ochrany životního prostředí – stávají se klíčovými otázkami hospodářské politiky. Země, které urychlí investice do odolné infrastruktury a ochrany podniků i zaměstnanců, získají rozhodující konkurenční výhodu. Největší škody podle analytiků nenastávají dnes, ale vzniknou zítra, protože klesající očekávání výnosů brzdí investice a podkopávají budoucí produktivitu i konkurenceschopnost celých ekonomik.
About the Author
