V květnu a červnu 2026 zaznamenala Anglie a Wales nevídanou úmrtnost – odhadem 2 700 úmrtí spojených s vlnou veder, což představuje jeden z nejkritičtějších období od zahájení monitorování teplotní úmrtnosti v roce 2004. Přestože tento nárůst odpovídá méně než půl procenta celkové roční úmrtnosti (přibližně 570 000 úmrtí), pojišťovny zatím nevidí důvod měnit své aktuárské modely, protože historicky pojištěná populace vykazuje nižší proporcionální dopad díky vyššímu životnímu standardu, lepšímu přístupu ke klimatizaci a kvalitnější zdravotní péči.
Experti upozorňují na „harvesting effect“, kdy se úmrtí během vlny veder jen posouvá v čase a nevede k celkovému nárůstu roční úmrtnosti, pokud se nejedná o trvalý trend. Regulační kapitál pojišťoven je již nastaven na scénáře extrémní nadúmrtnosti, ale změna centrálního předpokladu úmrtnosti vyžaduje souvislý víceletý vývoj. Pojišťovny tak sledují, zda se opakované vlny veder promítají do dlouhodobého zvýšení úmrtnosti, což by mohlo vyústit v úpravu cen produktů a rezerv.
Pokud by se zvýšená úmrtnost stala trvalou, dopady na životní pojištění by byly významné: vyšší výplaty z garantovaných smluv, růst cen nových pojistných produktů, zpřísnění podmínek zajištění a možná povinnost regulatorů zavést klimatické stresové testy. S očekávaným růstem frekvence a intenzity vln veder v nadcházejících dekádách se pojišťovny i regulátoři připravují na adaptaci, aby minimalizovali finanční rizika spojená s klimatickými změnami.
About the Author
