Nadcházející volby do Kongresu USA v polovině prezidentského mandátu se mění v referendum o inflaci a životních nákladech. Republikáni sice drží těsnou převahu v Senátu i Sněmovně reprezentantů, ale v celostátních průzkumech je demokraté předběhují o osm až devět procentních bodů. Prezident Trump čelí nejnižší popularitě svého úkonu, když jej podporuje jen 37–38 % obyvatel, a válka proti Íránu navíc zvyšuje ceny ropy. Voliči tak budou 3. listopadu rozhodovat především o tom, kdo lépe zajistí dostupnost základních potřeb, od potravin až po bydlení.
Z hlediska finančních trhů připadají v úvahu tři scénáře. Nejpravděpodobnější je rozdělený Kongres, kdy by demokraté převzali Sněmovnu reprezentantů a republikáni si udrželi Senát – to by přineslo legislativní pat, parlamentní vyšetřování a tvrdé rozpočtové spory. „Modrá vlna“ by zvýšila tlak na Trumpovu celní politiku a postup na Blízkém východě, i když prezident by mohl nadále blokovat zákony vetem. Naopak udržení obou komor republikány by znamenalo pokračování deregulace a daňových škrtů, což by krátkodobě podpořilo dolar a cyklické akcie. Bez ohledu na výsledek však hrozí politický pat kvůli obrovským deficitům (6 % HDP) a blížícímu se government shutdownu, protože provizorní financování státní správy vyprší již 11. prosince.
Historie akciových trhů v midterm roky nabízí zajímavé poučení: od roku 1950 index S&P 500 v těchto letech klesal z vrcholu ke dnu v průměru o 17,5 %, často v září, ale za dvanáct měsíců po volbách byl vždy výše – v průměru o 16,6 % bez ohledu na vítěznou stranu. Letošek však kvůli válce, vysokým úrokovým sazbám a valuacím typickou korekci nepřinesl. Pro investory to znamená, že by se měli připravit na zvýšené kolísání kurzů, které není signálem k prodeji. Banky, energetika a obnovitelné zdroje budou citlivě reagovat na složení Kongresu, zatímco obranný průmysl zůstává relativně chráněný. Klíčem ke strategii není sázka na konkrétní výsledek voleb, ale pochopení, že rozhodující je konec politické nejistoty.
About the Author
