Cena plynu opět prudce roste a evropský benchmark TTF překonal hranici 80 EUR/MWh. Evropa svádí tvrdý boj s Asií o dodávky zkapalněného zemního plynu, přitom její zásobníky jsou naplněny pouze ze 74 % – nejméně za posledních patnáct let a výrazně pod dlouhodobým průměrem 90 %. Zvládne Evropa zimu s takto nízkými zásobami plynu? Odpověď přinášejí tři scénáře vycházející z vývoje posledních topných sezón po energetické krizi.
Modelové výpočty ukazují, že naplněnost evropských zásobníků by na konci března mohla dosáhnout 12 až 39 % kapacity podle intenzity zimního čerpání. Ani ten pesimistický scénář přitom neznamená fyzický nedostatek plynu – riziko opakování energetické krize z let 2021–2022 zůstává nízké, i když ne nulové. Evropský plynárenský systém totiž prošel zásadní transformací: rozšířila se LNG infrastruktura, dodávky jsou diverzifikovanější a závislost na ruském plynu výrazně klesla.
Skutečným rizikem zimy 2026/27 není dostupnost plynu, ale jeho cena, která ještě nemusela dosáhnout vrcholu. Extrémně tuhá zima nebo výpadek dodávek LNG by mohly situaci zhoršit a ovlivnit inflaci i rozhodování centrálních bank. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka však jde pravděpodobně jen o přechodný cenový šok – s nástupem nové americké produkce LNG by se měl evropský trh s plynem po zimě vrátit k přijatelnějším cenám.
About the Author
