Ceny energií a s nimi spojený trh s emisními povolenkami ETS se stal centrem evropské politické debaty. Ačkoliv čelní představitelé, včetně bývalého českého premiéra Babiše, často obviňují „spekulanty“ z rozvratu trhu a volají po jejich vyloučení, analytické pohledy ukazují, že tato diagnóza je chybná. Běžná tržní spekulace ve skutečnosti plní užitečnou funkci: poskytuje fundamentální signály o budoucích potřebách daných klimatickou legislativou a pomáhá trhu alokovat zdroje. Skutečný problém, který žene ceny povolenek na rekordní úrovně, je skryt jinde a je mnohem závažnější.
Hlavní vadou evropského trhu s uhlíkovými povolenkami je fakt, že se toto aktivum chová jako investiční instrument, čímž se stává vysoce náchylné k tvorbě cenových bublin. Na rozdíl od racionální spekulace, která vychází z ekonomických předpokladů, bublina je živená pouze očekáváním, že cena poroste i nadále, bez ohledu na reálnou poptávku či potřebu. Tento chaotický a nestabilní cenový vývoj je dvojnásobně nebezpečný, neboť cena ETS funguje jako klíčový „daňový“ parametr pro celá průmyslová odvětví. Prudké skoky a propady cen podkopávají možnost strategicky plánovat masivní investice do dekarbonizace, tlačí na přesun výroby mimo EU a znemožňují firmám přijímat dlouhodobá rozhodnutí.
Z těchto důvodů se Česká republika v EU aktivně zasazuje o politické intervence, které by cenovou nestabilitu zlomily. Klíčovým návrhem je zastropování ceny emisních povolenek na maximální hranici 30 eur, což je dramatický krok vzhledem k tomu, že aktuální tržní cena se pohybuje kolem 80 eur za tunu CO2. Současně probíhá tlak na další odložení rozšířeného systému ETS2, jehož zavedení bylo Evropským parlamentem už jednou posunuto na rok 2028. Politici tak hledají cestu, jak utlumit zdražování energií a zároveň získat čas na efektivnější řešení systémových rizik, která vyplývají ze samotné konstrukce trhu s povolenkami.
About the Author
