Duševní zdraví se stává kritickým makroekonomickým rizikem, které do roku 2030 může světové ekonomiky stát až 5 % HDP. Podle analýzy Zurich Insurance Group hrozí, že až třetina populace v produktivním věku bude čelit psychické zátěži, což zásadně oslabuje globální prosperitu a stabilitu. Tento trend již není jen sociálním nebo zdravotním tématem, ale systémovou hrozbou srovnatelnou s dopady klimatických změn, která vyžaduje okamžitou pozornost vlád i soukromého sektoru po celém světě.
Skryté náklady těchto onemocnění dopadají nejcitelněji na rodiny a zaměstnavatele, kteří často suplují chybějící systémovou péči. Lidé s psychickými potížemi přicházejí průměrně o více než 60 dní plnohodnotného zdravého života ročně a propast v jejich zaměstnanosti dosahuje v některých zemích alarmujících 29 %. Neformální péče v rámci rodin může představovat i více než sedm měsíců plného pracovního úvazku ročně, což drasticky snižuje produktivitu práce a zvyšuje přímý finanční tlak na domácnosti, které mnohdy hradí téměř polovinu léčebných výdajů z vlastních kapes.
S nástupem umělé inteligence a automatizace rostou nároky na psychickou odolnost a digitální kompetence, což činí duševní zdraví klíčovou složkou moderního lidského kapitálu. Pojišťovny proto transformují svou roli z pasivních plátců na aktivní partnery v prevenci a rehabilitaci prostřednictvím programů „stay at work“. Nečinnost je v tomto směru nejdražší variantou; včasná podpora a investice do mentální pohody jsou dnes nezbytným nástrojem pro zachování ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti v rychle se měnícím světě.
About the Author
