Česká národní banka pravděpodobně přistoupí k citelnému utahování měnových kohoutů dříve, než trh původně předpokládal. Kvůli kombinaci geopolitického napětí a specifických domácích faktorů se nyní očekávají rovnou dvě zvýšení základní repo sazby, která by tak měla dosáhnout hranice 4,00 %. Tento razantní obrat v úrokovém výhledu reaguje na aktuální ekonomickou realitu a naznačuje, že první zvýšení sazeb o 25 bazických bodů je velmi reálnou variantou již pro nadcházející červnové zasedání.
Hlavním motorem těchto změn je dramatický vývoj na energetických trzích způsobený natahujícím se uzavřením Hormuzského průlivu. Tato situace vyvolává tlak na růst cen zemního plynu a pohonných hmot, což se následně promítá do cenového koše domácností a sekundárně i do cen potravin. Navíc česká ekonomika vykazuje nečekanou odolnost doprovázenou mimořádně rychlým růstem mezd, který s dynamikou 8,2 % výrazně překonává produktivitu práce a vytváří silné proinflační prostředí zejména v sektoru služeb.
Ačkoliv je hospodářský výhled zatížen vysokou mírou nejistoty, včasné zvýšení úrokových sazeb dává z pohledu centrální banky strategický smysl jako prevence proti nekontrolovanému růstu inflace v roce 2027. Po červnovém pohybu sazeb lze očekávat další navýšení v druhé polovině roku, po čemž by měla následovat fáze stability. Pokud se podaří současnou inflační vlnu zkrotit, mohla by ČNB začít s opětovným uvolňováním měnové politiky nejdříve na konci příštího roku, kdy by měly vnější i vnitřní tlaky na českou korunu a ceny konečně začít odeznívat.
About the Author
