Globální trhy zaplavila vlna optimismu po zprávě o tajné dohodě mezi USA a Íránem, která slibuje uvolnění napětí v Hormuzském průlivu a stabilizaci energetických toků. Cena ropy Brent okamžitě zareagovala poklesem k hranici 80 dolarů za barel, což přináší úlevu nejen světovému obchodu, ale i centrálním bankéřům bojujícím s inflací. Ačkoliv je memorandum zatím vnímáno spíše jako diplomatický základ pro další šedesátidenní vyjednávání, pro trhy jde o jasný signál, že obě strany mají enormní zájem na dohodě – Írán kvůli přeplněným zásobníkům a Spojené státy s ohledem na blížící se klíčové volby.
Česká koruna na tyto zprávy reagovala výrazným posílením, k čemuž přispěly i nečekaně silné domácí fundamenty. Zatímco svět sleduje Perský záliv, v českém prostředí rezonuje prudký nárůst mezd za první čtvrtletí a překvapivě ostrá rétorika guvernéra Aleše Michla. Ten i přes probíhající mediální karanténu vyslal trhům jasný vzkaz o možném zvýšení úrokových sazeb. Tento jestřábí postoj České národní banky naznačuje, že boj s domácími inflačními tlaky zdaleka nekončí a investoři by se měli připravit na další možné utahování měnové politiky v nejbližších dnech.
Aktuální data z průmyslu a zemědělství však ukazují na postupné ochlazování cenových tlaků ve výrobním řetězci, což dává naději na klidnější budoucí vývoj. Zatímco ceny průmyslových výrobců rostou pomaleji, než trh očekával, zemědělská produkce hlásí dramatický meziroční propad o více než 13 %. Tento silný protiinflační impulz, podpořený zlevňující ropou a útlumem poptávky z Německa, by mohl být rozhodujícím faktorem pro budoucí stabilitu spotřebitelských cen. Přesto zůstává pravděpodobnost zvýšení repo sazby o 25 bazických bodů velmi reálnou variantou, která určí směr české ekonomiky pro zbytek letošního roku.