Japonsko se nachází v kritické fázi měnově-fiskální pasti, kterou ilustruje rekordní zadlužení na úrovni 250 % HDP v kombinaci s historicky nejnižšími úrokovými sazbami. Situace se dramaticky změnila poté, co slabý jen a rostoucí inflace donutily centrální banku zvýšit sazby na 40leté maximum 1 %. Slabá měna sice pomáhá velkým exportérům, ale pro domácnosti a malé podniky představuje obrovský inflační šok – dovozní ceny v červnu meziročně vzrostly o téměř 30 %, což vede k rekordnímu nárůstu bankrotů o 32,3 %.
Největší hrozbou je explozivní růst nákladů na obsluhu státního dluhu. Japonsko vydá na úroky a splátky jistiny přes 31 bilionů jenů, což je čtvrtina celého rozpočtu. Samotné úroky vyskočily meziročně o 25 % a dosahují 10,7 % všech výdajů. Výnos desetiletého dluhopisu se vyšplhal na 2,8 %, což je maximum za 30 let, a analytici varují, že překonání 3% hranice by mohlo spustit dominový efekt ztráty důvěry, výprodejů a ztráty ratingu.
Země sice zatím není v akutní dluhové krizi, ale její finanční stabilita visí na vlásku. Každé další zvýšení úroků se okamžitě propisuje do rozpočtu, protože staré levné dluhopisy jsou postupně nahrazovány dražšími. Vláda se snaží situaci řešit tlakem na domácí penzijní fondy, aby nakupovaly státní dluhopisy, ale skutečným řešením může být jen bolestivá kombinace vyšších daní a vyšší inflace – nebo obojího najednou.