Eurozóna zaznamenala v srpnu meziroční inflaci 3,3 % a meziměsíční nárůst 0,4 %, což je posílení o čtyři desetiny procentního bodu, přičemž hlavním impulzem byly rostoucí ceny energií. Naopak jádrová inflace klesla na 2,4 % a zůstává blízko cílové úrovně, což naznačuje, že tlaky na spotřebitele zatím nevedou k dlouhodobému růstu cen, ačkoliv vyšší energetické náklady mohou situaci v následujícím roce zvrátit.
Evropská centrální banka pravděpodobně 10. září zvýší hlavní úrokovou sazbu o 25 bázických bodů, čímž dosáhne depozitní sazby 2,50 %, což odpovídá odhadované rovnovážné úrovni 2,25‑2,50 %. Trhy však očekávají další dva až tři zvýšení sazeb, což by vedlo k restriktivnějším podmínkám a vyšším nákladům na financování, avšak současná data ukazují, že takový postup by byl v rozporu s makroekonomickým vývojem a růstem HDP pod svým potenciálem.
Klíčové signály z regionu zahrnují prudký pokles německých maloobchodních tržeb o 3,4 % mezi měsíci, což signalizuje slabost domácí poptávky, a zároveň výrazné oživení českého průmyslu, kde PMI dosáhlo 54,1 bodu – nejvyšší úroveň od dubna 2022, podpořené nárůstem nových zakázek. Tyto kontrastní trendy podtrhují nejistotu eurozónového hospodářství a zdůrazňují důležitost pečlivého sledování inflace, úrokových politik a sektorových výkonností.
About the Author
