Zlato se ve druhém čtvrtletí propadlo o 14,1 %, což je nejhorší výsledek od roku 2013, a vymazalo tak veškeré zisky z úvodu roku. Od svého historického maxima se cena propadla o více než 1 500 dolarů za unci, přičemž 24. června se dokonce krátce obchodovalo pod psychologickou hranicí 4 000 USD. Hlavním důvodem je přetrvávající inflace, která dosáhla na indexu PCE hodnoty 4,1 %, tedy nejvýše od dubna 2023, a která donutila Federální rezervní systém (Fed) pod vedením Kevina Warshe zaujmout výrazně jestřábí postoj. Trhy nyní s 83% pravděpodobností očekávají zvýšení sazeb do konce roku, což je pro zlato, které nenese žádný úrok, zásadně nepříznivá zpráva.
Za poklesem stojí souhra několika faktorů. Kromě vyšší inflace a očekávání vyšších sazeb to je také posilující americký dolar, který zdražuje zlato pro zahraniční investory. Významnou roli sehrálo i zmírnění geopolitického napětí, když trhy začaly věřit v úspěšné ukončení konfliktu mezi USA a Íránem, což vedlo k poklesu cen ropy z maxima 113 USD pod 70 USD za barel a snížilo poptávku po zlatě jako bezpečném přístavu. Tento vývoj znamená, že investoři postupně opouštějí defenzivní pozice a přesouvají kapitál jinam.
I přes současnou korekci zůstávají dlouhodobé vyhlídky zlata nadějné. Hlavním pilířem je rekordní poptávka centrálních bank, z nichž 45 % plánuje v příštích dvanácti měsících navýšit své zlaté rezervy, a to především kvůli diverzifikaci a ochraně před inflací. Zlato navíc i nadále plní roli účinného diverzifikačního nástroje a uchovatele hodnoty v době finanční nejistoty. Klíčové bude sledovat, jak na pokles cen zareagují drobní investoři, jejichž poptávka po mincích a slitcích byla v minulosti významným hybatelem růstu.
About the Author
