Evropa v posledních dnech čelí kritické vlně lesních požárů, která se nevyhnula ani turisticky oblíbeným oblastem Francie a Španělska. Ve Francii si extrémní vedra a sucho vyžádaly evakuaci přibližně 220 tisíc lidí, což je jedna z největších evakuačních operací od druhé světové války. Španělsko muselo čelit přesunu téměř 100 tisíc osob a situace je napjatá také v Itálii, zejména na Sicílii. Celková plocha zasažená požáry v Evropě letos překračuje dlouhodobý průměr a Francie už nyní vykázala dvojnásobek oproti dosavadnímu rekordu za první polovinu roku.
Kromě požárů trápí kontinent také rekordně nízké stavy řek, které mají přímý dopad na přepravní výkony. Například hladina Rýnu u Kaubu klesla na 30 cm, což je velmi blízko historickému minimu z roku 2018. Tyto jevy dohromady brzdí ekonomický růst – komplikují přepravu zboží po vodě, snižují turistický ruch, omezují těžbu dřeva a dokonce ovlivňují provoz jaderných elektráren, které kvůli nedostatku vody nemohou účinně chladit reaktory.
Zajímavým paradoxem je, že takové katastrofy mohou mít i prorůstový efekt. Následné investice do protipožárních opatření, oprav poškozeného majetku nebo zvýšení splavnosti řek vytvářejí novou poptávku. Pokud jsou tyto výdaje financovány na dluh nebo z evropských fondů, mohou dočasně urychlit růst HDP. Je však klíčové si uvědomit, že tento typ růstu není důsledkem vyšší produktivity, ale nahrazování zničeného bohatství. Ne vždy tedy vyšší HDP znamená dobrou zprávu – pokud je tažen pouze dodatečnými výdaji, může maskovat skutečné škody na majetku a přírodě.
About the Author
