Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí 2026 překvapila solidním růstem, když si meziročně připsala 2 % a oproti předchozímu kvartálu vzrostla o 0,4 %. Hlavním motorem poptávkové strany byla spotřeba domácností, kterou podpořil růst reálných výdělků díky nízké inflaci a napjatému trhu práce. I přes rostoucí spotřebu však české domácnosti zůstávají opatrné a udržují jednu z nejvyšších měr úspor v EU, což je trend posílený nejistotou ohledně budoucího vývoje.
Na nabídkové straně ekonomiky hrál prim především průmysl, a to zejména díky tuzemskému automobilovému sektoru, který díky dominantnímu výrobci posiluje svou pozici na evropském trhu na úkor tradičních značek. Stabilní růst nadále podporuje také odvětví obchodu, dopravy a pohostinství, která těží z rostoucí poptávky domácností a turistického ruchu. Tento výkon je o to cennější, že se česká ekonomika vyrovnává s dlouhodobým útlumem německé ekonomiky a dopady války v Perském zálivu.
Navzdory těmto pozitivním číslům zůstávají rizika v podobě vysokých cen energií a hrozící drahé zimy, což by mohlo další vývoj zkomplikovat. Za celý rok 2026 si Česká republika pravděpodobně připíše necelá dvě procenta růstu, což bude výrazně lepší výsledek než v Německu a celé EU. Tento úspěch ukazuje, že země střední a východní Evropy zvládají období nestability a klesající konkurenceschopnosti lépe než tradiční západoevropské ekonomiky.
About the Author
