Umělá inteligence zatím nezpůsobuje plošné propouštění, na které varují pesimisté – tichou bitvu však prohrávají juniorní pracovníci. Nejtvrdší dopady pociťují mladí lidé v profesích nejvíce vystavených automatizaci: mezi vývojáři softwaru, pracovníky zákaznické podpory, účetními, v administrativě a části finančního sektoru. Šetření ECB ukazuje, že zaměstnanost mladých v eurozóně od nástupu ChatGPT klesla v IT o 18,6 %, v odborných službách o 5,3 % a ve financích o 3,1 % – přičemž propad v IT výrazně přesahuje to, co by odpovídalo pouhému ochlazení ekonomiky.
Ještě ostřejší obraz přinášejí data z amerického trhu práce. Ekonomové Stanfordovy univerzity analyzovali mzdové údaje milionů zaměstnanců a dospěli k alarmujícímu zjištění: zaměstnanost mladých lidí ve věku 22–25 let v profesích nejvíce exponovaných vůči AI je o 19 % nižší, než kdyby se vyvíjela stejně jako u jejich vrstevníků v méně zranitelných oborech. Zatímco u zkušených pracovníků žádný podobný propad neexistuje, mezera mezi nastupující generací a zbytkem pracovní síly se neustále prohlubuje.
Klíč k pochopení fenoménu leží v mechanismu, kterým k útlumu dochází: firmy nepropouštějí, ale výrazně méně přijímají nové zaměstnance. Pokles se soustřeďuje právě tam, kde AI práci přímo automatizuje, zatímco v oborech, kde ji spíše doplňuje, zaměstnanost stagnuje či roste. Umělá inteligence totiž nejsnáze nahrazuje kodifikované, „učebnicové“ znalosti, s nimiž absolventi přicházejí ze škol – zkušenosti získané praxí zatím napodobit nedokáže. Pro absolventy hledající první uplatnění to znamená zásadní proměnu pravidel hry na trhu práce.
About the Author
