Špatně nastavená spolupráce s živnostníky může firmy přijít mnohem dráž než kdy dřív. Vláda schválila nová pravidla pro platformovou práci a novou definici závislé práce, která má zpřesnit hranici mezi skutečným podnikáním a zastřeným zaměstnáváním. Při posuzování vztahu mezi firmou a živnostníkem už nebude rozhodovat jen text smlouvy, ale především skutečné fungování spolupráce – kdo práci organizuje a kontroluje, kdo určuje pracovní dobu a nakolik se pracovník musí řídit pokyny firmy. Pokud je nelegální zaměstnávání spojené s úmyslným krácením daní a odvodů, hrozí jednatelům firem v krajním případě až deset let vězení.
Trestní riziko u tzv. švarcsystému už není teorií. Stačí, aby zkrácené daně nebo pojistné dosáhly 100 tisíc korun, a případ se může proměnit v trestný čin s hrozbou vězení nebo zákazu činnosti. Advokát Adam Valíček upozorňuje, že firmy už dnes dostávají výzvy k doložení smluv a faktur a řadu podniků překvapuje, že se o jejich vztahy s živnostníky zajímá policie. Hrozbu umocňuje i nově schválená Daňová Kobry 2.0, která propojuje finanční správu, inspekci práce, ČSSZ a policii – zjištění jednoho úřadu tak může rychle otevřít další a vážnější řízení. Změna definice závislé práce přitom podle advokáta přináší nejistotu i do vztahů, které roky fungovaly na základě ustálené soudní judikatury.
Nebezpečí se netýká jen lidí, které má firma přímo na IČO. Pozornost úřadů může vzbudit i firma, která fakturuje rozsáhlé práce pro desítky lidí, přestože sama téměř žádné zaměstnance nemá – kontroly pak přes subdodavatele rozkrývají celý řetězec a podezření na zastřené agenturní zaměstnávání. Firmy by proto neměly prověřovat pouze vlastní smlouvy s živnostníky, ale i to, co ve skutečnosti nakupují od externích dodavatelů. Dobře napsaná smlouva sama nestačí: pokud realita vypadá jinak než papír, hrozí nejen pokuta a doměření odvodů, ale v závažných případech i trestní stíhání.
About the Author
