Výrobní ceny v České republice i napříč Evropou zrychlují tempem, které už nelze přehlížet. Meziroční růst cen průmyslových výrobců v září vyskočil ze 2 % na 3,7 % a jde o nejrychlejší zdražování od jara 2023. V eurozóně je situace ještě napjatější – výrobní ceny tam v srpnu zrychlily na 8,2 %. České podniky sice zatím dražší energie pociťují méně než jejich západoevropští kolegové, protože velkoobchodní kontrakty na plyn a elektřinu se obnovují postupně, ale to je jen otázka času. Příští rok podle hlavního ekonoma skupiny ČSOB Jana Bureše čeká Česko výrazně vyšší výrobní inflace v energetice, která se nevyhnutelně propíše do cen zboží napříč celým trhem.
Nejvíc tahají ceny vzhůru energeticky náročná základní odvětví, kde zdražování nabývá rizikových rozměrů. Výroba základních kovů je meziročně dražší o 6,3 % a chemický průmysl dokonce o 15 %. Sektory finální spotřebitelské produkce, jako je automotive či elektronika, zatím díky silné konkurenci příliš nezdražují, ale inflační tlaky porostou i tam. Promítnout by se to mělo do cen volně obchodovatelného neenergetického zboží, kde inflace donedávna prakticky neexistovala. Domácnosti navíc čekají vyšší ceny energií o více než 10 % a zrychlení inflace potravin na 3–4 %. Letošní zlevňování mléčných výrobků a masa už končí a ceny zemědělských výrobců v rostlinné výrobě začínají růst.
O celkové inflaci ale nakonec spolurozhodnou služby, jejichž zdražování jen velmi neochotně klesá ze zvýšených úrovní kolem 4–5 %. Pro konvergující ekonomiku je sice rychlejší růst cen služeb normální, avšak tempo kolem 5 % je „trochu moc“ a s dvouprocentním inflačním cílem se jen těžko slučí. Za stále vysokou inflací v pohostinství a hotelnictví stojí těžko udržitelný růst mezd, který by měl postupně slábnout. Celková inflace tak příští rok kvůli dražšímu zboží, energiím a potravinám poroste, pokud se to ale nepromítne do dalšího zvyšování mezd, jádrová inflace by mohla současně klesat.
About the Author
