Kryptoměny vstupují do éry dospělosti. Evropská regulace MiCA a únorový start dohledu České národní banky v roce 2025 proměnily trh digitálních aktiv z divokého západu na disciplinované prostředí s jasnými pravidly. ČNB během prvního roku obdržela 248 žádostí o povolení – jeden z nejvyšších počtů v celé Evropské unii – a už vydala prvních šest licencí. Podle experta Martina Míska z Quartum Capital SICAV to znamená zásadní obrat: poskytovatelé už nestačí rychle spustit službu, musí dlouhodobě prokazovat, kdo nese odpovědnost, jak řídí rizika, chrání klientská aktiva či zvládají kybernetické útoky a výpadky.
Regulace sice zdvihla laťku pro poskytovatele, ale nevynalezla zlatou uličníku. Licencovaný subjekt je sice lepší výchozí bod než anonymní protistrana, přesto riziko kolísání cen bitcoinu, technických chyb nebo špatných projektů regulace neeliminuje. Zajímavé je také to, jak se mění přístup institucí: zatímco retail investoři často řeší, kam půjde cena, profesionálové se nejprve ptají, jakou expozici chtějí v portfoliu mít, jakou ztrátu akceptují a jak rizika průběžně řídit. Digitální aktiva tak přestávají být samostatným světem a stávají se jen jednou složkou portfolia – vedle akcií, nemovitostí či private equity – kde rozhoduje velikost pozice a připravenost na silný stres.
Cesta institucionálního trhu ale ještě nekončí. Chybí prověřená úschova, jednotné výklady pravidel napříč Evropou, delší srovnatelná historie chování v krizích a protistrany, které obstojí i v horších časech. Debata se proto posouvá od otázky, zda „krypto“ patří do investic, k mnohem konkrétnější otázce: za jakých podmínek do portfolia patří konkrétní digitální aktivum. Klíčem podle Míska není nadšení pro technologii ani strach z rizika, ale srozumitelný ekonomický důvod, přiměřená velikost pozice a disciplína v řízení rizika – přesně ta mentalita, kterou dospělý investor potřebuje.
About the Author
