Volby do amerického Kongresu v roce 2026 se vrátily jako nečekaná modrá tsunami, která smetla republikánské vítězství z posledních let. Demokraté nejenže převzali kontrolu nad Senátem – s obraty, jaké se v Kansasu neviděly od roku 1932 a v Texasu od roku 1988 – ale postupně dobývají i Sněmovnu reprezentantů. Pro Donalda Trumpa je to výrazná porážka: zatímco v primárkách ještě 97 % jím podpořených kandidátů uspělo, ve skutečných volbách měla jeho prestiž jen asi padesátiprocentní úspěšnost. Voliči dokonce v oblastech, kde před dvěma lety Trump dominoval, nyní dávají zřejmě předostih modré barvě.
Od 3. ledna 2027 začíná ve Washingtonu nové, 120. volební období, které přinese dramatické přeskupení moci. Demokraté sice nebudou mít dvoutřetinovou většinu potřebnou k přehlasování prezidentského veta, ale získají moc blokovat legislativu, rozpočtové priority i obsazování klíčových úřadů – včetně federálních soudců, jejichž verdikty formují americkou politiku ještě desítky let. Budoucí předseda Výboru pro dohled a vládní reformu Robert Garcia už Trumpovi i jeho administrativě nabídl varovné vzkazání: „Sežeňte si právníky.“ Prezident se může uchýlit k exekutivním příkazům, ale ty nenahradí zákony a jejich legitimitu mohou soudy zpochybnit.
Nové složení Kongresu zároveň vyvolává otázky kolem zahraniční politiky a vojenských operací. Trump zůstává vrchním velitelem, ale Kongres ovládá financování armády a podle zákona War Powers Resolution může nasazení jednotek po 60 dnech zastavit. V případě Ukrajiny a Blízkého východu tak demokraté mohou prosazovat nové balíky pomoci, kontrolovat jejich čerpání a výrazně zpřísnit dohled nad administrativou. Sami o sobě však nezaručí zásadní obrat v americkém přístupu k válce – prezident sice může ovlivňovat načasování a podobu pomoci, ale bez peněz z Kapitolu se jeho manévrovací prostor radikálně zúží.
About the Author
