Češi si pod pojmem finanční bezpečí představují především okamžitě dostupnou rezervu, která musí být čím dál větší. Pátá vlna BNP Paribas Cardif indexu jistoty agentury Ipsos ukazuje, že celkový pocit jistoty stoupl ze 43 na 45 bodů ze 100 a zlepšily se všechny sledované oblasti. Nejvíce však do očí bije vývoj částky potřebné pro pocit finanční komfortu – zatímco dříve stačilo 68 tisíc korun, dnes Češi požadují 88 tisíc korun okamžitě k dispozici. Přitom 11 % respondentů nemá vůbec žádnou finanční rezervu a 27 % by se při výpadku příjmu vlastně užilo maximálně jeden až tři měsíce. Jen 17 % lidí má konkrétní plán, jak postupovat, když přijde o hlavní zdroj obživy.
Mezi pilíři stability jasně dominuje domov a rodina s hodnotou 49 bodů, následované financemi a aktivy i prací a životním stylem po 44 bodech. Právě v oblastech peněz a práce ale zároveň sílí neklid – obavy ze zhoršení finanční situace rostou z 55 na 60 %, i když více lidí (77 %) uvádí, že mají potenciální dopady rizik pokryté. Naopak nejslabším místem české jistoty zůstává zdraví s pouhými 42 body, a to zejména kvůli mladé generaci. Zatímco senioři ve věku 55 až 65 let se cítí psychicky zdraví ve 79 %, u mladých 18–24 let je to jen 54 %. Mladí také častěji pociťují vyhoření v osobním životě (41 % oproti 29 % starších) a hůře zvládají stres.
Kdyby Češi přišli o hlavní příjem, reakce by byly razantní: 59 % by okamžitě hledalo nové zaměstnání, 42 % omezilo výdaje, 36 % se poohlédlo po příjmu dodatečném a téměř třetina by čerpala z úspor. Výzkum zároveň potvrzuje, že stabilní příjem a dostupné úspory jsou pro 40 % respondentů klíčovým zdrojem finanční jistoty. Zatímco v oblasti práce a životního stylu přibylo lidí plánujících přivýdělek (z 18 na 23 %), celkový obraz je jasný: Češi sice lépe hodnotí svou připravenost na rizika, ale k naplnění falešného pocitu bezpečí jim stále chybí vyšší finanční polštář a promyšlený plán B.
About the Author
