Česká národní banka překvapila finanční trhy razantním krokem, když poměrem hlasů 6:1 rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Ačkoliv se ještě v první polovině června očekávala spíše stabilita, jasný signál guvernéra Aleše Michla a aktuální makroekonomický vývoj obrátily kormidlo směrem k přísnější měnové politice. Hlavním motorem tohoto rozhodnutí se staly především dynamicky rostoucí mzdy, které představují zásadní proinflační hrozbu a nutí centrální bankéře k maximální ostražitosti.
Budoucí směřování tuzemské ekonomiky zůstává v rukou bankovní rady, která si strategicky ponechává všechny možnosti otevřené. Kromě mzdových tlaků vyvolává obavy také expanzivní fiskální politika, vysoké tempo růstu úvěrů a neústupná jádrová inflace. Analytici naznačují, že toto zvýšení nemusí být poslední a v letošním roce může přijít ještě jeden podobný krok. Naopak případný návrat ke snižování sazeb k hranici 3,50 % je v tuto chvíli reálný nejdříve v horizontu jednoho roku, a to pouze za předpokladu příznivého globálního vývoje.
Napětí na domácím trhu je navíc umocněno křehkou geopolitickou situací na Blízkém východě, kde zrušená diplomatická jednání mezi USA a Íránem opět rozvířila nejistotu. Kolísající cena ropy Brent, která se drží v blízkosti 80 dolarů za barel, v kombinaci s vnitropolitickými spory v USA o charakteru mezinárodních dohod, vytváří rizikové podhoubí pro celou světovou ekonomiku. Pro investory i běžné střadatele to znamená jediné: období vysokých úrokových sazeb a zvýšené volatility na trzích bude pravděpodobně trvat déle, než se původně předpokládalo.
About the Author
