Zajištění na důchod se stává absolutní prioritou investorů po celém světě, potvrzuje rozsáhlá studie „Decoding Investors“ společnosti Amundi, která oslovila 18 000 respondentů z 26 zemí. Osobní úspory a investice mají podle očekávání tvořit až 42 % příjmů v důchodu – více než státní systém. Češi jsou si problému vědomi: polovina populace tvrdí, že by si měla odkládat více než pětinu příjmu, realita je ale krutá, protože tento cíl plní pouze 37 % lidí. Propast mezi deklarovanou důležitostí spoření na stáří a skutečným jednáním je zarážející zejména u mladších generací.
Pro čím dál víc lidí je hlavní překážkou strach ze ztráty peněz a nízké sebevědomí, přestože 43 % střadatelů plánuje začít investovat během jednoho roku – u věkové skupiny 21 až 30 let je to dokonce 62 %. Alarmující jsou i výsledky testování finanční gramotnosti: plných 70 % těch, kteří se sami označují za experty, nedokázalo zodpovědět tři základní otázky o složeném úročení, inflaci a diverzifikaci. Paradoxně největší rozdíl mezi sebedůvěrou a skutečnými znalostmi vykazují nejbohatší investoři. Účinným lékem je profesionální poradenství – jistotu ve financování vlastní penze má 50 % klientů poradců, zatímco mezi ostatními pouhých 14 %.
Digitální revoluce mění pravidla hry: umělá inteligence v investičním poradenství zaznamenala čtyřnásobný nárůst využití za jediný rok a s AI asistenty se o financích radí už 19 % investorů, přičemž 70 % z nich tyto nástroje alespoň jednou vyzkoušelo. Informace o investování hledá na sociálních sítích skrz influencery skoro každý druhý investor. Podle Petra Zajíce z Amundi však investování na penzi nemusí být složité – při horizontu deseti a více let si lze dovolit vyšší riziko například v podobě akcií, protože krátkodobé kolísání řeší čas a chytrý life-cycle přístup, který portfolio automaticky přesouvá od dynamičtějších k konzervativnějším investicím.
About the Author
