Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn. Nadále tak poskytuje eurozóně zasažené pandemií rekordní podporu a hlavní úroková sazba zůstává na nule. Banka nicméně zlepšila výhled vývoje ekonomiky eurozóny na letošní i příští rok. ECB nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) zemí používajících euro se v letošním roce zvýší o 4,6 procenta, zatímco v březnu letošní růst odhadovala pouze na čtyři procenta. Odhad hospodářského růstu pro příští rok ECB zlepšila na 4,7 procenta z dříve předpokládaných 4,1 procenta. Banka přikročila rovněž ke zvýšení odhadů růstu spotřebitelských cen, a to zejména kvůli stoupajícím cenám komodit. V letošním roce by inflace v eurozóně podle jejích prognóz měla dosáhnout v průměru 1,9 procenta, v příštím roce by pak měla činit 1,5 procenta. Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že banka ve druhé polovině letošního roku počítá s výrazným oživením hospodářské aktivity. Dodala však, že vývoj ekonomiky je nadále závislý na situaci kolem šíření koronaviru. Upozornila rovněž, že nynější vzestup inflace je důsledkem přechodných faktorů a vyšších cen energie. ECB zopakovala, že bude pokračovat v čistých nákupech aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) nejméně do konce března 2022. PEPP má v současnosti k dispozici 1,85 bilionu eur (47 bilionů Kč). Tempo nákupů v rámci PEPP má být v nadcházejícím čtvrtletí nadále výrazně rychlejší než v prvních měsících letošního roku. Ekonomika eurozóny se právě dostala z dvojité recese a spoléhá se na bezprecedentní stimuly od ECB. Bankéři již dříve dali jasně najevo, že budou při rušení stimulačních opatření postupovat spíše opatrně. Případné vyšší náklady na půjčky by totiž mohly zadusit rodící se oživení, napsala agentura Reuters. ECB v tomto čtvrtletí v rámci programu PEPP měsíčně nakoupila dluhové cenné papíry za zhruba 80 miliard eur. V prvním čtvrtletí to bylo přibližně 62 miliard eur.
About the Author
