Americký Fed pod taktovkou nového guvernéra Kevina Warshe zaujal výrazně přísnější postoj, který trhy nenechává na pochybách o budoucím směřování měnové politiky. I když úrokové sazby prozatím zůstaly beze změny, nová éra komunikace se vyznačuje úsečností a jasným tahem na branku – prioritou zůstává cenová stabilita a nekompromisní návrat inflace ke 2% cíli. Tento jestřábí obrat naznačuje, že éra levných peněz je v nedohlednu a centrální banka je připravena využít všech dostupných nástrojů k ochraně ekonomické rovnováhy.
Aktualizované prognózy vývoje sazeb odhalují rostoucí ochotu k jejich dalšímu navyšování, přičemž většina členů bankovní rady se nyní kloní k dalšímu utahování šroubů v horizontu letošního i nadcházejících let. Do hry však vstupuje proměnlivá cena ropy Brent, která vlivem geopolitických jednání mezi USA a Íránem klesla pod hranici 78 dolarů za barel, což může mírně tlumit inflační očekávání a korigovat agresivní plány centrálních bankéřů. Přesto zůstává tržní sentiment napjatý a pravděpodobnost, že se letos dočkáme ještě jednoho zvýšení úrokových sazeb, je více než reálná.
Paralelně s děním v zámoří se pozornost investorů obrací k České národní bance, kde po razantních slovech guvernéra Michla sílí očekávání podobného scénáře. Ačkoliv levnější energie přinášejí mírný optimismus, česká ekonomika čelí specifické výzvě v podobě prudkého mzdového růstu, který představuje zásadní proinflační riziko. Rozhodování bankovní rady tak bude balancováním mezi globálními trendy a potřebou zkrotit domácí inflační tlaky, což pro tuzemský finanční trh znamená období zásadních změn a očekávaného zpřísnění měnových podmínek.
About the Author
