Globální pojistná mezera, tedy rozdíl mezi ekonomickými ztrátami z katastrof a skutečně pojištěnými škodami, se dle nové zprávy ratingové agentury Moody’s nebezpečně rozšiřuje. Hlavním viníkem není jen přesun ekonomického růstu do nedostatečně pojištěných rozvíjejících se trhů, ale především klimatická změna. Ta přináší extrémní počasí i do oblastí, které s ním dosud neměly zkušenost, a kde zcela chybí pojistná infrastruktura. Zajímavé je, že mezery v ochraně vznikají i ve vyspělých zemích – například po zemětřesení v Kalifornii v roce 2014 zůstalo nepojištěno přes 90 % škod, zatímco hurikán na Jamajce díky vysoké penetraci mezi hotely skončil s „pouhými“ 67 % nepojištěných ztrát.
Dynamika pojistné poptávky je překvapivě nejednoznačná. Zatímco v Německu po ničivých povodních včetně katastrofy Bernd v roce 2021 zájem o pojištění trvale roste, v Kalifornii mají časté požáry opačný efekt. Opakované katastrofy dramaticky zdražují pojistné a soukromé pojišťovny se z nejrizikovějších oblastí raději stahují. Majitelé domů pak končí u státní pojišťovny poslední instance (plán FAIR), jejíž limity často nestačí na pokrytí nákladů na rekonstrukci v bohatých lokalitách. Tento paradox ukazuje, že vysoká frekvence škod může trh s pojištěním paradoxně oslabit, místo aby ho posílila.
Zpráva Moody’s je varováním nejen pro pojišťovny, ale i pro celou společnost. Rostoucí podíl nepojištěných ztrát přesouvá tíhu krytí katastrof na státní rozpočty a samotné domácnosti, což dlouhodobě podrývá smysl pojištění jako nástroje pro řízení rizik. Pro pojišťovny to znamená dvojí výzvu: inovovat produkty, aby dokázaly pojistit dříve nepojistitelná rizika, a zároveň spolupracovat s vládami na sdílení rizik tam, kde soukromý trh selhává. Česká republika není výjimkou – rostoucí frekvence povodní, sucha a teplotních extrémů vytváří stejnou dynamiku, která již nyní ohrožuje udržitelnost pojistných trhů jinde ve světě.
About the Author
