Německo pod vedením kancléře Friedricha Merze chystá na říjen první „Invest in Germany Summit“, který má nalákat investory do berlínských síní. Tato iniciativa přichází v době, kdy se německý průmysl potýká s dlouhodobým úpadkem – výroba osobních aut klesla z 5,6 milionu v roce 2017 na 4,15 milionu v loňském roce, a koncern Volkswagen dokonce zvažuje propouštění až 100 tisíc zaměstnanců. Summit má být signálem, že Berlín bere konkurenceschopnost vážně, ale otázkou zůstává, zda pouhá konference dokáže zvrátit negativní trend, který sužuje páteřní odvětví jako automotive, strojírenství a chemii.
Hlavní brzdou německé ekonomiky je podle analýzy nejen přemíra byrokracie, ale především nepružný pracovní trh a nerozvinutý kapitálový trh. Zaměstnanci se kvůli rigidním pravidlům nedokážou přesouvat do perspektivnějších oborů, což vede ke stagnaci produktivity. Německé patenty a vynálezy přitom často končí v zahraničí, protože domácí firmy nemají snadný přístup k financím pro jejich komercializaci. Vláda sice zřídila ministerstvo pro modernizaci státu a „odlehčovací kabinet“, ale pokroky v odbourávání byrokracie jsou zatím velmi pomalé, přičemž právo veta často zůstává na straně šestnácti spolkových zemí.
K domácím strukturálním problémům se přidává vnější tlak z Číny, která zaplavuje globální trhy subvencovaným zbožím. Peking je kvůli slabé domácí poptávce a extrémní koncentraci bohatství nucen tlačit na export za každou cenu, aby udržel zaměstnanost. I liberální ekonom Paul Krugman připouští nutnost ochrany evropského automotive radikálnějšími opatřeními. Evropa ale staví obchodní obranný val pomalu – lídři o rozšíření zbrojního arzenálu proti Číně jednali teprve v červnu. Pokud zůstane tento val děravý, může být Německo i přes veškerou snahu o strukturální restart odsouzeno k neúspěchu a říjnový summit v Berlíně se pak stane spíše zdvořilostní návštěvou než startem nové éry.