Český státní rozpočet odstartoval rok 2026 s překvapivě silným výsledkem, když v lednu vykázal robustní přebytek ve výši 32,4 miliardy korun. Tato bilance představuje impozantní meziroční zlepšení o 43,7 miliardy CZK. K tomuto nečekaně pozitivnímu výsledku přispěly především dva klíčové faktory. Prvním jsou masivní příjmy z EU fondů, které dosáhly 24,1 miliardy CZK a byly výrazně vyšší než loni. Druhým faktorem, který pomohl udržet výdajovou stranu pod kontrolou, bylo uplatnění rozpočtového provizoria. To zásadně limitovalo vyplácení prostředků, zejména v oblastech školství a podpory výzkumu, čímž dočasně kompenzovalo rostoucí daňové příjmy, které meziročně stouply o více než 5 %.
Ekonomové však varují, že tato pozitivní lednová dynamika je velmi pravděpodobně pouze dočasná a představuje zkreslený obraz celoročního vývoje. Jakmile totiž skončí rozpočtové provizorium, dojde k očekávanému skokovému nárůstu výdajů, což prudce zhorší rozpočtové saldo ve zbytku roku. Podobně i rekordní inkaso z EU fondů má zřejmě spíše jednorázový charakter, daný dočerpáváním předfinancovaných projektů z minulého roku, a nelze jej považovat za trvalý zdroj příjmů. Investoři a veřejnost by měli počítat s tím, že se česká fiskální politika neodvratně posouvá do fáze expanze.
Tento přechod k expanzivní fiskální politice se promítne do výsledného deficitu státního rozpočtu, který by se podle vládních návrhů mohl prohloubit až k hranici 310 miliard korun. Očekává se, že celkový deficit veřejných financí v poměru k HDP vzroste z 2,1 % na 2,8 %. Zatímco tato expanze pravděpodobně pozitivně ovlivní růst HDP, zároveň se stane významným proinflačním faktorem a přispěje k tlaku na růst úrokových sazeb. Ačkoliv se nepočítá s brzkou obnovou konsolidace, analytici Komerční banky předpokládají, že Česká republika by měla i nadále plnit klíčová Maastrichtská kritéria týkající se výše dluhu a deficitu.
About the Author
