Česká národní banka překvapivě rozdělila bankovní radu a zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,0 %. Krok podpořili čtyři členové, zatímco tři hlasovali proti, což odhaluje hluboký rozkol v přístupu k dalšímu utahování měnové politiky. Guvernér Michl sice zdůraznil, že nejde o začátek nového cyklu zpřísňování, ale spíše o „doladění“ už tak přísných podmínek. Za důvod uvedla centrální banka obavy z druhotných dopadů dražších energií – tedy snahu zabránit přenosu energetických šoků do dalších cen a zastavit růst inflačních očekávání. Současně jádrová inflace pravděpodobně setrvala nad 3 %, což situaci dělá citlivou.
Nová makroekonomická prognóza ČNESR má prudce stagflační ráz: inflace míří výše, hospodářský růst níže. Banka očekává, že příští rok dosáhne průměrná inflace 3,2 % místo původních 2,5 %, zatímco růst HDP zrevidovala pro letošek na 1,7 % a pro příští rok na 2,5 %. Analytik navíc upozorňuje, že po poklesu cen energií letos příští rok opět porostou zejména ceny potravin, takže inflace může na začátku roku dosáhnout téměř 4 % a v celoročním průměru 3,4%. Zvyšování dlouhodobých tržních sazeb navíc prodražuje financování domácností i firem, takže část úsilí centrální banky už dnes odvádí trh sám.
Zajímavé je, zda je dnešní zvýšení sazby posledním v řadě. Nejtěsnější možná většina a komentář guvernéra naznačují omezenou ochotu pokračovat v utahování. Pokud domácí cenové tlaky postupně odeznívají a energie zlevní, další zpřísnění podle odborníků nemusí být nutné. Naopak pokud silná domácí poptávka usnadní přenos dražších energií do dalších cen, nebo pokud se vyostří blízkovýchodní konflikt, další zvýšení sazeb v příštím roce stále nelze vyloučit. Měnoví strážci tak zůstávají před rozhodnutím, které můžeýýhý poměr mezi inflací a růstem ještě dramaticky měnit.
About the Author
