Záhadná americká inflace se drží překvapivě nízko, a to i přes celní ofenzivu, což naznačuje možné ochlazování ekonomiky v USA. Tato nečekaná situace posílá jasný signál americké centrální bance, Fedu, aby zvážila další snížení úrokových sazeb. Pro globální trhy to znamená jediné: dolar se pravděpodobně ocitne pod novým tlakem a bude dál oslabovat. Jak ale tento vývoj ovlivní dynamiku mezinárodních financí a investic v regionech po celém světě?
Historicky je slabší dolar vnímán jako pozitivní impuls pro měny rozvíjejících se trhů, neboť ulehčuje splácení dolarových dluhů a zvyšuje atraktivitu těchto ekonomik pro globální investory. Svět se však mění. Dnes už velká část rozvíjejících se zemí, především v Asii, není čistými dlužníky, ale stala se silnými věřiteli s obrovskými dolarovými rezervami. Pro ně paradoxně může slabší americká měna představovat spíše negativní dopad, zatímco vybrané země Latinské Ameriky s vysokými dluhy stále mohou z tohoto trendu profitovat.
A jak se v tomto globálním přetahování ocitá střední a východní Evropa? Region je rozdělen. Zatímco Rumunsko, s největší zápornou investiční pozicí, může ze slabšího dolaru těžit nejvíce, a Polsko s Maďarskem si také slibují posílení svých měn, situace v Česku je odlišná. Česká republika má jen mírně zápornou zahraniční investiční pozici, což minimalizuje potenciální benefity. Navíc celkový dopad slabého dolaru na středoevropský region je tlumen faktem, že značná část zahraničních závazků je zde denominována v eurech, nikoli v dolarech, což dodává celému vývoji unikátní regionální rozměr.
About the Author
