Česká národní banka s obavami sleduje dramatický vzestup cen na tuzemském trhu nemovitostí, který se stává noční můrou nejen pro kupující, ale i pro udržení ekonomické stability. Dvouciferné zdražování bytů a domů vhání domácnosti do defenzívy a pro centrální banku představuje jedno z hlavních proinflačních rizik. Ačkoliv se primární příčiny růstu cen nemovitostí nacházejí mimo přímý dosah ČNB, její mandát jí nedovoluje ignorovat zesilující dopady do spotřebitelských cen, což se odráží i v přísné měnové politice a uvažování o budoucích krocích.
Rychlý růst cen nemovitostí proniká do inflace složitými cestami, nejen skrze přímou váhu nemovitostí ve spotřebním koši, ale i prostřednictvím imputovaného nájemného, renovací či vybavení domácností. Podle analýz ČNB může hypotetické desetiprocentní zdražení nemovitostí přispět k roční inflaci až o 0,3 procentního bodu po dobu následujících dvou let. I když někteří představitelé banky naznačují blížící se vrchol inflačního impulsu z nájemného, data o nabídkových cenách za druhé čtvrtletí naopak signalizují riziko dalšího zrychlení, což by mohlo udržet celkovou inflaci na vyšších úrovních delší dobu.
Navzdory obavám veřejnosti a mediálním spekulacím o možném znovuzavedení tvrdých omezení u hypoték, ČNB aktuálně neplánuje takové kroky. Její makroobezřetnostní nástroje, včetně limitů na poskytování hypoték, slouží primárně k zajištění finanční stability, nikoliv k potlačení růstu cen nemovitostí nebo ke zvýšení dostupnosti bydlení. Poslední zpráva o finanční stabilitě potvrzuje, že nově poskytované úvěry zatím nepředstavují systémové riziko ani z hlediska předluženosti domácností, ani z pohledu rizikovosti bankovních úvěrů. Přísnější makroobezřetnostní limity tak v tuto chvíli nejsou na stole.
About the Author
