Přestože Spojené státy zavedly od března nové celní sazby, americká inflace, a to zejména v datech za duben a květen, nepřekvapivě nevykazuje žádné známky jejich vlivu. Naopak, ceny zboží dokonce mírně poklesly, a to i po očištění o volatilní složky jako pohonné hmoty a potraviny. Tento nečekaný vývoj vyvolává otázky, proč se dodatečné náklady spojené s cly nepromítají do cen spotřebitelů a jak dlouho tato situace v americké ekonomice potrvá.
Ekonomové intenzivně debatují nad důvody, proč firmy zatím jen minimálně přenášejí vyšší cla na koncové zákazníky. Jedna z hypotéz, která spojuje stagnující ceny zboží se slabou poptávkou, se zdá být podle analýz šoků v americké ekonomice neopodstatněná, navíc růst cen služeb mimo bydlení stále zůstává svižný. Další úvaha se zaměřuje na možný efekt předzásobení, což je sice reálné, ovšem rekordní výnosy z cel pro federální rozpočet v dubnu a květnu naznačují, že firmy sice cla platí, ale s největší pravděpodobností je absorbují snížením svých marží, což je pro zdraví americké ekonomiky ta nejlepší varianta.
S konečným verdiktem ohledně skutečného dopadu vyšších celních sazeb na americkou inflaci je proto vhodné počkat do letních měsíců. Tato nejistota znamená, že americká centrální banka (Fed) pravděpodobně v nejbližších týdnech nepřistoupí k holubičí akci snížení úrokových sazeb, i přes naléhání prezidenta Trumpa. Nicméně, peněžní trh bedlivě sleduje, že inflace se blíží dvouprocentnímu cíli, a jakékoliv zaváhání na trhu práce by se mohlo stát záminkou pro razantní restart snižování sazeb v budoucnu.
About the Author
