Evropa čelí trojí výzvě, která odhaluje její strategickou slabost. Řecko systematicky blokuje zpřísnění sankcí vůči ruské ropě – řecké lodě přepravují čtvrtinu ruského exportu z Baltu a 35 % stínové flotily tvoří bývalá řecká plavidla. Mechanismem je hrozba veta, která rozmělňuje návrhy sankcí do neúčinné podoby. Paralelně eskalace konfliktu USA s Íránem tlačí cenu Brentu přes 90 dolarů za barel, přičemž nepopularita této války překonává i vietnamské trauma. A do třetice – Evropa nebyla zastoupena na klíčové konferenci o umělé inteligenci v Šanghaji, čímž potvrzuje své zaostávání v technologickém závodě, kde Čína i USA určují pravidla hry.
AI mezera se stává existenční hrozbou pro evropskou konkurenceschopnost. Zatímco Čína vydává open-source modely jako Kimi K3 a volá po globální spolupráci, Evropa má omezený přístup i k nejnovějším modelům Claude. Šéf Google DeepMind přirovnává dopad AI k objevu elektřiny či ohně s potenciálem 50násobného zvýšení životní úrovně. Navrhovaná investice 20-30 miliard eur do světové AI výzkumné instituce je přitom jen zlomkem částky, kterou EU ročně vyplácí na zemědělské dotace. Uvnitř technologických gigantů se však schyluje k morální krizi – výzkumníci opouštějí DeepMind poté, co Google povolil využití AI pro autonomní zbraně, čímž porušil vlastní slib z roku 2014.
Historický paradox nabízí naději: klíčem k evropskému vzestupu nebyla technologie, ale rozpad klanové struktury a ochota spolupracovat s cizinci. Paralela se současnou debatou o otevřenosti ekonomik je alarmující. Mezitím v české ekonomice přetrvává rozpor mezi optimistickými spotřebiteli a skeptickými podnikateli, kteří trpí slabým růstem eurozóny a útlumem německého průmyslu. ECB sice tento týden pravděpodobně sazby nezmění, ale jestřábí křídlo nevylučuje překvapení. Data o cenách výrobců ukazují, že levnější ropa a zemědělské produkty tlačí inflaci dolů, zatímco stavebnictví a služby signalizují přetrvávající proinflační tlaky.