Evropský trh s plynem zažívá otřesy. Cena spotového kontraktu TTF na burze v Amsterdamu vyskočila na 60 EUR/MWh, což je oproti začátku měsíce nárůst o téměř 40 %. Hlavním důvodem je nová vlna napětí na Blízkém východě, která ohrožuje katarské exporty zkapalněného zemního plynu (LNG). Ty přitom tvoří pětinu globálních dodávek, na něž Evropa po odstřižení od ruského plynu spoléhá. Situaci dále komplikuje silná poptávka z Asie, která s Evropou soupeří o každý tanker s LNG.
Kritickým problémem je extrémně pomalé plnění zásobníků. Ke konci července jsou evropské zásobníky naplněny jen z 56 %, což je nejméně za posledních 15 let a o 17 procentních bodů pod běžným průměrem. V Česku je situace podobná – zásobníky jsou plné z necelých 59 %, což je srovnatelné s krizovým rokem 2021. Obchodníci, kteří spekulovali na zlevnění, nákupy odkládali, ale cena místo poklesu rostla. Plyn na letošní zimu se nyní obchoduje nad 50 EUR/MWh a cesta k vytoužené 90% naplněnosti se prodražuje.
Zdražování plynu se stává významným proinflačním rizikem pro příští rok. Na rozdíl od ropy se jeho dopad do spotřebitelských cen neprojeví okamžitě, protože většina domácností má ceny energií fixované dopředu. Průsak bude pomalejší a podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka se stane jedním z klíčových důvodů, proč by průměrná inflace v roce 2027 mohla přesáhnout 3 %. Vyšší ceny plynu zároveň tlačí nahoru i ceny elektřiny, která už překonala hranici 100 EUR/MWh.