Podvodníci zaútočili letos na více než deset miliard korun patřících klientům českých bank. Za prvních sedm měsíců roku 2026 způsobili reálné škody za 1,9 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 79 procent, a průměrná ztráta na jednoho napadeného klienta vyšplhala na 30 335 korun. Bankám se díky pokročilým bezpečnostním systémům podařilo zachránit 81 procent ohrožených peněz, pachatelé se proto stále více soustředí na sociální inženýrství – vydávají se za bankéře, policisty či investiční poradce a pomocí časového tlaku a vyvolávání strachu přimějí oběť, aby peníze odeslala sama.
Umělá inteligence se stala klíčovou zbraní obou znepřátelených táborů. Banky a karetní společnosti díky AI, strojovému učení a behaviorální biometice vyhodnocují transakce v reálném čase a rizikovou platbu zastaví dříve, než vznikne škoda – Visa tak za tři roky snížila počet podvodů v Evropě o 24 procent. Stejnou technologii však zneužívají i pachatelé k tvorbě jazykově dokonalých zpráv, falešných dokumentů a přesvědčivých deepfake videí. Rizika jsou obrovská: průzkum odhalil, že 61 procent lidí nerozezná obsah vytvořený umělou inteligencí od skutečného, a právě tito lidé se stávají cílem a obětí podvodu téměř pětkrát častěji.
Obrovskou roli při hledání obětí hrají podvodné reklamy na sociálních sítích – jen na Facebooku a Instagramu jich odborníci za necelých osm měsíců zaznamenali přes 45 tisíc se zhruba 144 miliony zobrazení v Česku. Reklamy zneužívají známé osobnosti, média i důvěryhodné značky a vedou na falešné investiční platformy, přičemž medián škody u investičních podvodů dosahuje 80 tisíc korun. Dopady přitom přesahují samotnou finanční ztrátu – kolem 2,2 milionu Čechů po střetu s podvodníky omezilo nebo úplně ukončilo nakupování na internetu a kyberkriminalita už představuje 13,6 procenta veškeré registrované trestné činnosti. Bez pokročilých technologií, rychlejšího zásahu velkých platforem i obezřetnosti samotných uživatelů se z této eskalace cesta ven nenajde.
About the Author
