Podzemní mlha a mokrý asfalt patří k největším zabijákům na českých silnicích. Analýza Portálu nehod za roky 2010 až 2025 odhalila, že v listopadu se za mlhy odehraje 3,1 % všech nehod, zatímco v červenci a červenci jde jen o 0,1 %. Na mokré vozovce v prosinci dokonce 38,4 % havárií. Nejrizikovější jsou ranní hodiny, kdy se v pět a šest ráno za mlhy stane 3,5 % nehod – přesně ve chvíli, kdy na silnicích sílí provoz a pneumatiky potřebují více prostoru ke zpomalení.
Za nehodami v omezené viditelnosti stojí především lidský faktor. Nepřiměřená rychlost způsobuje 36,0 % všech kolizí na mokru a ve mlze je nesprávný způsob jízdy příčinou 35,5 % nehod. Data také ukazují výrazné regionální rozdíly: zatímco na Vysočině se za mlhy odehraje 2,0 % nehod, v Praze jen 0,2 %. Na mokrém povrchu nejčastěji havarují řidiči v Karlovarském a Libereckém kraji. Ze silniční sítě vynikají regionální cesty II. třídy, kde se ve mlze stává 27,6 % nehod, a hlavní tahy, kde právě mokrý povrch zvyšuje riziko při předjíždění kamionů a prudkém brzdění.
Podzimní jízda nevyžaduje žádné speciální triky, ale vyžaduje včasnou reakci. Přiměřená rychlost není totéž co nejvyšší povolená rychlost – řidič musí vycházet z toho, kam skutečně vidí, a na mokru z brzdné vzdálenosti. Stejně důležité je udržovat dostatečný odstup, nespolehat jen na automatická světla, udržovat čisté čelní sklo a funkční stěrače. Vzhledem k tomu, že v mlze končí 2,3 % nehod těžkým zraněním a 1,1 % úmrtím, může pár metrů navíc a nižší tempo rozhodnout mezi nehodou a bezpečným příjezdem do cíle.
About the Author
