Fed zvýšil úrokové sazby poprvé od léta 2023 – jednomyslně o čtvrt procentního bodu na pásmo 3,75 až 4,00 procenta – ale dluhopisový trh si jede vlastní závod. Výnos desetiletého amerického dluhopisu překonal pět procent, nejvýš od roku 2007, třicetiletá hypotéka vylétla na 7,19 procenta a centrální banka nad dlouhými sazbami ztrácí kontrolu. Největší záhadou ale je, že se ekonomové neshodnou proč – a právě na této odpovědi závisí, kam sazby půjdou dál.
První viník? Umělá inteligence živená dluhem. Šest technologických gigantů – Amazon, Meta, Alphabet, Oracle, SpaceX a Microsoft – dnes představuje 8,4 procenta veškerého úvěrového rizika amerického trhu firemních dluhopisů, tedy více než šest největších bank dohromady. Z plánovaných investic do AI za 5,5 bilionu dolarů mají být podle JPMorgan 4,1 bilionu financovány právě půjčkami. Technologické firmy tak soutěží o stejné peníze se státem – a investiční boom nakonec nezastaví regulace, ale cena peněz.
Druhý výklad míří na americký rozpočtový deficit kolem sedmi procent HDP i při plné zaměstnanosti, přičemž úroky pohlcují přes pětinu daňových příjmů. Čína snižuje držby dluhopisů, norský ropný fond chystá výběr 80 miliard dolarů a hrozí riziko finanční represe. Třetí teorie je možná nejpřekvapivější: za více než 60 procenty růstu pozic v dluhopisových futures stojí indexové fondy, které mechanicky kopírují benchmark – část pohybu sazeb tak nemusí nést žádnou ekonomickou informaci. Který scénář vyhraje, rozhodne o budoucích nákladech na půjčky pro státy, firmy i domácnosti.
About the Author
