Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vykázal hrubý domácí produkt České republiky v letošním druhém čtvrtletí mezikvartální růst o 0,2 %. Poměrně znatelně tak překonal tržní odhad (-0,4 %) i – pravda, nyní již poněkud zastaralou – jarní prognózu České národní banky (-1,2 %). Oproti předchozímu čtvrtletí (0,9 %) se ovšem jedná o poměrně výrazné zpomalení. V meziročním vyjádření jsme byli svědky růstu o 3,6 %, ovšem toto líbivé číslo zůstává ovlivněno nízkou srovnávací základnou z loňské dobíhající pandemické vlny.
Podle statistiků přispěla k mezičtvrtletnímu růstu české ekonomiky pouze domácí poptávka. Lze si tak dovodit, že objem investic, vládních výdajů i bilance zahraničního obchodu procházely ochlazováním. V meziročním srovnání pak kromě spotřeby vykázala nárůst i tvorba hrubého kapitálu.
Ačkoliv čtvrtletní růst o 0,2 % nelze v historickém kontextu považovat za nijak oslnivý, v současné situaci se jednalo spíše o mírně pozitivní zprávu. Bohužel, s těmi je pravděpodobně pro letošní rok již konec. Zatímco v dnes zveřejněných číslech ještě alespoň domácí poptávka odolávala okolnostem a posouvala ekonomiku na vyšší obrátky, inflační tlaky ji v nejbližší době prakticky jistě otočí do záporného teritoria.
Neúprosně v tomto ohledu působí data o české spotřebitelské náladě, která dosáhla svého historického dna. Kromě domácností již chlad přichází i z podnikové sféry, která po dvou letech nepřetržité růstové tendence nově také hlásí zhoršování podmínek. Ačkoliv pokračující pročišťování dodavatelských řetězců zde sehrává pozitivní roli, jeho příznivý vliv je současně odmazáván růstem vstupních nákladů a v nedávné době i uvadáním objemu zakázek.
Ekonomické kondici Česka pak v nejbližší době rozhodně nepřidá ani bilance zahraničního obchodu, která zůstane pod tlakem drahých dovozů energií a utlumeného exportu průmyslového zboží. Vzhledem k nadále neutěšené geopolitické situaci zde navíc není výrazné zlepšení na dohled. Na katastrofické scénáře je ovšem stále brzy, a pokud energetická krize nevyeskaluje do stavu přídělového hospodaření a nucených odstávek výrobních podniků, očekáváme nadále za celý letošní rok růst na úrovni 2,2 %. I to je ovšem poněkud chatrný výsledek s ohledem na skutečnost, že má česká ekonomika po dvou letech pandemie co dohánět.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Cyrrus.
About the Author
