Inflace v ČR patří k nejnižším v Evropské unii – s aktuální hodnotou 1,5 % se Česká republika řadí na třetí místo v žebříčku zemí s nejnižší inflací. Prvenství drží Švédsko, zatímco průměrná inflace v eurozóně dosahuje 3,2 %, tedy více než dvojnásobku české úrovně. Za příznivým vývojem stojí především klesající ceny potravin, jejichž zlevňování patří k nejrychlejším v celé EU.
Pozitivní obraz však narušují rostoucí náklady na bydlení – nájmy i další výdaje spojené s bydlením zdražují podobně jako v dalších zemích střední a východní Evropy. Zásadním rizikem je také energetická inflace: ceny pohonných hmot, elektřiny i plynu rostou napříč Evropou. V Řecku jsou ceny plynu pro domácnosti meziročně vyšší zhruba o třetinu, v Belgii o čtvrtinu. Česko zatím chrání státní převzetí poplatku za podporované zdroje energie, tento efekt však na konci roku vyprchá a do inflace se začnou promítat vyšší tržní ceny energií.
Trhy s plynem a elektřinou jsou úzce propojené, takže se cenové šoky snadno přelévají mezi zeměmi – a to těsně před zimní sezónou, kdy bývají ceny energií nejvyšší. ECB i ČNB proto musí bedlivě sledovat, zda dražší energie nevytvoří sekundární inflační tlaky schopné odstartovat novou inflační vlnu. Tržní ceny energií sice nedosahují extrémů z počátku války na Ukrajině, jejich inflační potenciál ale rozhodně nelze podceňovat.
About the Author
