Inflace v ČR v červnu podle našeho odhadu zpomalila z 2,9 % na 2,6 %. To však bylo dáno především vyšší srovnávací základnou loňského roku, když v meziměsíčním vyjádření očekáváme naopak vyšší cenovou dynamiku. Ostře sledovanými ekonomickými ukazateli jsou poslední dobou míry inflace, které v průběhu koronavirové krize zaznamenaly vzestup ve většině zemí světa. Tento týden se dozvíme hodnoty za červen, a to hned pro několik ekonomik, včetně té české. Tuzemská inflace, která bude zveřejněna zítra, podle našeho odhadu zpomalila v meziročním vyjádření z 2,9 % na 2,6 %. Směrem dolů ji však pomohla především vyšší srovnávací základna loňského roku. V meziměsíčním vyjádření totiž podle nás došlo k nárůstu dynamiky spotřebitelských cen z 0,2 % na 0,4 % (po sezonním očištění z 0,1 % na 0,3 %). Podílel se na tom zejména rychlejší růst jádrové složky a odeznění předchozího poklesu cen potravin. Oproti loňsku by však potraviny měly zůstat v průměru zhruba o procento levnější a jádrová inflace by měla v meziročním srovnání stagnovat na 3,1 %. Na meziroční růst spotřebitelských cen stále velmi silně působily také o přibližně pětinu vyšší ceny pohonných hmot, jejich vliv by již ale měl postupně slábnout. Celkově je však nutné přiznat, že o překvapení z hlediska tempa růstu cen, ať už spotřebitelských nebo výrobních, není v současné nejisté době nouze. Posledním příkladem je červnová inflace v Maďarsku, která podle dat z minulého týdne zrychlila z 5,1 % na 5,3 %, ač se očekávalo její zpomalení na 4,9 %. Růst spotřebitelských cen by měl nepatrně zvolnit také v USA, a to z 5,0 % na 4,9 %. Zde budou tento týden zveřejněny i červnové statistiky maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. Pozornost finančních trhů přitáhne rovněž asijský kontinent, když Čína zveřejní výsledky své ekonomiky za druhé čtvrtletí. Růst tamního HDP by měl sice zrychlit v mezičtvrtletním vyjádření z 0,6 % na 1,0 %, ani tak však nepůjde o úplně oslnivý výsledek. Martin Gürtler, analytik Komerční banky
About the Author
