Čínská ekonomika v třetím čtvrtletí překvapila analytiky zrychlením růstu hrubého domácího produktu na 4,5 procenta meziročně, což jí výrazně přiblížilo ke splnění celoročního cíle. Za největším motorem akcelerace stojí senzační výkon exportu, který v září vyskočil meziročně o 36 procent, a silný boom průmyslové výroby. Zejména sektory vyspělých technologií, průmyslové roboty a lithium-iontové baterie zaznamenávaly dvojciferné až téměř čtyřicítiprocentní nárůsty, zatímco čínské továrny posilovaly svou dominanci na globálních trzích s elektronikou, polovodiči i automobily.
Za sluncem silného exportu se však skrývá hluboká nerovnováha domácí ekonomiky. Maloobchodní tržby v září vzrostly pouhých 1,1 procenta, protože čínské domácnosti přistupují k výdajům mimořádně opatrně a peníze raději spoří kvůli nejistotě a klesajícím cenám nemovitostí. Nejvážnější zranitelností zůstává realitní sektor, kde investice do developerských projektů klesly za devět měsíců o 20,6 procenta a prodeje nových komerčních nemovitostí se propadly o 13,9 procenta. Tato krize zadlužených developerů a stavebnictví navíc podkopává důvěru spotřebitelů i příjmy místních samospráv.
Přesah čínské průmyslové expanze přitom vyvolává obrovské obchodní tlaky, přičemž Evropská unie čelí dennému schodku vůči Číně ve výši zhruba 1,1 miliardy dolarů. Rostoucí konkurence z Číny v automobilovém průmyslu, strojírenství a elektrotechnice může výrazně ovlivnit evropské i české výrobní řetězce, ať už prostřednictvím levnějších komponent nebo tlaku na ziskové marže. Analytici sice předpokládají, že čínská ekonomika v letošním roce poroste zhruba 4,5 procenta, ale pro rok 2027 očekávají zpomalení. Peking tak stojí před klíčovým rozhodnutím, zda se spolehne na exportní boom, nebo začne razantněji podporovat domácí spotřebu a soukromé investice, aby stabilizoval jednotlivé složky hospodářství.
About the Author
